Boskovice se pro své krásné okolí stávají centrem turistického ruchu.

Moravský kras je chráněná krajinná oblast

Nejbližší okolí nabízí výběr jak pro pěší, tak cykloturistiku. Boskovice jsou obklopeny jedinečnou krajinou Drahanské vrchoviny. Turisté mohou využít spoustu značených turistických tras, které směřují do mikroregionu Kunštátsko s pískovcovou jeskyní v Rudce. Boskovice se nacházejí v severní části Moravského krasu se Sloupsko- Šošůvskými jeskyněmi a dalšími lokalitami krasového území. Moravský kras je druhá nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice.

Zámek Boskovice je jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě

Empírový zámek Boskovice stojí ve stejnojmenném městě v Jihomoravském kraji. Byl v roce 1862 postaven na místě bývalého dominikánského kláštera. Klášter byl postaven na sklonku 17.století majitelem panství Janem Bohušem ze Zástřizel. Byl to ženský konvent dominikánek, ke kterému patřil i kostel. Ovšem díky reformám Josefa II. byly roku 1784 klášter i kostel zrušeny.

Ditrichštejnové

Později objekt koupil František Xaver z Ditrichštejna, který areál využíval pro továrnu. Počátkem 19. století nechal kostel srovnat se zemí a budovu kláštera přestavěl na empírový zámek. Německý architekt Josef Esch postavil v Boskovicích jednu z nejkrásnějších empírových staveb na Moravě. Ve 30. letech 19. století vznikla zahrada se skleníkem a novogotickou jízdárnou.

Ditrichštejnové vlastnili boskovické panství až do roku 1850, kdy majetek zdědila dcera posledního Ditrichštejna, Terezie, která se v roce 1843 provdala za francouzského šlechtice Alfonse Friedricha Mensdorff-Pouilly, ten Boskovice získal jako dědictví po její smrti v roce 1856. V roce 1950 převzal zámek stát a zpřístupnil ho veřejnosti. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví.

Ložnice a salóny

Zámek má čtyři dvoupatrová křídla kolem uzavřeného nádvoří. V zámku je taneční sál vybudovaný přes dvě patra a kaple v místě presbytáře zbořeného kostela. Z dalších místností je zajímavá ložnice a císařský salón s empírovými interiéry, které jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Součástí zámeckého souboru je i hospodářský dvůr, táhnoucí se od rezidence až k zámku. Je to soubor barokních budov z 18. století. Součástí areálu je také rozsáhlý empírový skleník z počátku 19. století.

Věstonická Venuše představuje nahou ženu z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datuje se do období 29 000 až 25 000 př. n. l. Sošku nalezli 13. července 1925 v popelišti pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Tuto velmi vzácnou krásku objevil tým známého badatele Karla Absolona.