V kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím leží jedny z nejstarších a současně i nejmodernějších lázní v Evropě. Už před dvěma tisíci lety byly v teplickém údolí známy léčivé prameny.

Starý zvyk, projevovat léčivé síle minerálních vod poděkování vhozením mincí do pramene, byl známý již z dob antického Řecka a Říma.

Pravřídlo, králové a Goethe

Archeologické nálezy římských mincí v Pravřídle a keltských mincí a šperků z počátku našeho letopočtu v Obřím prameni u Duchcova, přinesly potvrzení předpokladu, že teplická zřídla patří k nejdéle známým pramenům v Evropě.

Velký rozvoj lázeňství v Teplicích nastal až v 17. století. Právě v té době tu začaly vznikat i první lázeňské budovy a kolonády. Rozvoj pokračoval i v 18. století a do lázní začala jezdit významná klientela, jako např. švédský král Gustav IV., pruský král Wilhelm III., spisovatel Johan Wolfgangh Goethe, Ludwig van Beethoven, Josef Kajetán Tyl, a mnoho dalších velikánů té doby.

Císařské, Kamenné, Nové a Beethoven

Teplice jsou významné lázeňské středisko, pyšnící se honosnými lázeňskými domy a nádhernou architekturou. Hlavní procedůry probíhají ve čtyřech lázeňských domech: Císařských lázních, Lázeňském domě Beethoven, Kamenných lázních a Nových lázních.

Vzácné kovy a relax

Lázeňské budovy se nacházejí uprostřed města v bujné zeleni parků a sadů. Mezi nejvyhledávanější park patří Lázeňský sad, ve kterém již roku 1835 stála lázeňská kolonáda. Léčivá minerální voda hydrouhličitano-sodného typu, s obsahem fluoridu, s velkým množstvím dalších stopových prvků a vzácných kovů, léčí nemoci pohybového, oběhového a nervového systému. Hlavní procedurou jsou termální koupele a pohybová léčba v teplé minerální vodě.

Lázně jsou též místem prevence a navštěvuje je dnes stále více hostů, které netrápí žádný konkrétní zdravotní problém, ale naopak chtějí problémům předcházet a uchovat si své zdraví.